Jedno krásné pondělí dne 22.5. jsme se vydali do Jaroměře prozkoumat, čím se zabývá taková záchranná stanice pro zvířata. A nestačili jsme se divit, kolik zvířat bylo na stanici umístěno a z jakých důvodů. Např. opuštěná zvířata, která by sama v přírodě nepřežila, zvířata zraněná po střetu s autem, člověkem či jiným zvířetem, také zvířata popálená od drátů vysokého napětí nebo jen vyhozená na ulici jako nevhodný dárek. Záchranáři se zde zároveň snaží rozmnožit jedince, jejichž počet v přírodě rapidně ubývá. Viděli jsme zde želvy žlutohnědé, morčata i divoké králíky. Snaží se tu rozmnožit ohroženého sysla. Bylo zde několik čápů bílých, čáp černý, několik druhů sov – sýc rousný, kalous ušatý, kulíšek nejmenší (naše nejmenší sova) i mnoho dravců – hl. poštolek a káňat, ale též luňák bez oka. Dále jsme viděli labutě, krkavce, straky, kavky, kosy a jiné drobné pěvce. Dokonce zde piplali divoké prase, mladého srnečka, zrzavou veverku i mývala. Stanice slouží nepřetržitě, 24 hodin denně. Po prohlídce stanice jsme ještě zavítali do Ptačího parku Josefovské louky, který je v ČR unikátní. I zde nás doprovázel pracovník ze záchranné stanice a vůbec jsme se nenudili. Ukázal nám, v čem je tato lokalita významná a upozornil nás na nejvzácnější druhy ptáků či jiných živočichů. Někteří z nás zahlédli nutrii či bobra. Dozvěděli jsme se, že rozlehlé louky žádná sekačka neseče, ale spásají je divocí koně, kteří se sem navrátili. Přešli jsme po lávce vytvořené ze stromu „pokáceného“ právě místními bobry. V tůni plné okřehku na hladině jsme lovili žáby, čolky, chrostíky nebo splešťuli blátivou. Pozorovali jsme kromě ptáků vážky a také jsme si zasoutěžili v určování ptáků podle obrázku či podle ptačího zpěvu. Nakonec jsme na modelu krajiny sledovali, jak její ráz může vodu v krajině buď zadržet ku prospěchu všeho živého, nebo může způsobit záplavy a v dlouhodobém měřítku i vysychání půdy.
Počasí i plán nám vyšel a zároveň jsme se dozvěděli mnoho zajímavého.
Prostě pěkně strávený školní den!
7.A + 7.B + B. Brožová + J. Mervartová