Den před podzimními prázdninami , v úterý 25.10., jsme se konečně vydali do Jaroměře na slíbenou laserovou honičku. Ranní odjezd byl sice poznamenán několika pozdními příchody na vlakové nádraží a jednomu žákovi vlak skutečně ujel, ale vše nakonec dobře dopadlo a společně jsme se v Jaroměři shledali. Z vlaku jsme kráčeli plni očekávání a těšili jsme se jako malé děti. V aréně se o nás bezvadně postarali. Poskytli nám své útulné zázemí s možností občerstvení. V ten den jsme měli hrací arénu jen pro sebe. Vše nám před samotnou hrou nejprve vysvětlili a předvedli. Poradili bezva finty a také pomohli s férovým doplněním bojovníků v jednom týmu. Rozdělili nás totiž do třech týmů, v nichž měl každý svou přezdívku, ale jeden hráč nám do týmu chyběl. Každý z nás hrál 3 hry v doprovodu námi zvolené hudby. Pozadu nezůstal ani dospělý doprovod. Náramně se bavila i paní třídní učitelka s paní asistentkou, která se nakonec ukázala jako velmi schopná bojovnice. Paní třídní se - jak jinak - stala největším objektem zájmu. Arénou se rozléhal jásot, smích, povely: „Policie, ruce vzhůru“ apod., a také funění a zrychlený dech, když právě skončila hra a bojovníci se vrátili, aby byli vystřídáni dalším týmem a převlékli si hrací vesty se zbraní. Pot z nás jen tekl, jak jsme běhali sem a tam ve snaze trefit co nejvíce cílů a zároveň přežít. Dopoledne v aréně rychle uteklo a byl tu čas oběda. Protože nám pořádně vyhládlo, zašli jsme na něco k snědku do vedlejšího obchodního domu Tesco. Pak už nás čekala cesta zpět, na níž jsme spokojeně odpočívali. Posuďte sami z přiložených fotek, jaký jsme měli bezva den!
B. Brožová, J. Mervartová a třída 9.A