Terezín

Na úterý 7. listopadu jsme pro naše žáky 8. a 9. třídy připravili dějepisnou exkurzi. Museli jsme si trochu přivstat, protože sraz u školy byl naplánován již v 5:50. Čekala nás tříhodinová cesta do Terezína, který je neodmyslitelně spjat s pohnutou historií z období 2. světové války. Terezín je v podstatě pevnostní město skládající se ze dvou částí – samotného města a Malé pevnosti. My jsme nejprve navštívili městskou část; absolvovali jsme i přednášku, která nás uvedla do historie Terezína a zřízení židovského ghetta a měli jsme možnost prohlédnout si prostory, kde byli v kritickém období ubytováni židovští chlapci ve věku 11 – 15 let. Svůj čas a pozornost jsme následně věnovali i dalším místům městské části, a to se zasvěceným výkladem naší průvodkyně, při němž před námi ožívala otřesná historie tohoto místa. Po krátké přestávce nás čekala závěrečná část – komentovaná prohlídka Malé pevnosti, která nacistům sloužila jako vězení pro „nepohodlné osoby“. Návštěva Terezína byla pro všechny nevšedním a silným zážitkem.

Mgr. Iveta Šílová

Dost mě překvapilo, kolik hrobů tam bylo. Taky samotky byly dost kruté. Samotky lidem způsobovaly schizofrenii. Mnoho lidí tam umřelo vyčerpáním. Celkově si myslím, že si to nezasloužili.

Pepča Beran

Strašné bylo, že Židé museli už od šesti let nosit Davidovu hvězdu. Nedokázala jsem pochopit, že nějaké místnosti ani nepoužívali. Když udělali nějaký přestupek, tak je dali na samotku a potom je oběsili.

Eliška Jezvinová

Nejvíce mě zaujala Malá pevnost. Zajímavé na ní byla nemocnice, ve které měli na tolik lidí jen osm lůžek. Také tam měli samotky, které byly hodně velké a tmavé. Měli tam i holírnu pro muže, která se moc nepoužívala a z mého pohledu byla úplně zbytečná. Byly tam i sprchy, do kterých se ovšem vězni dostali jen jednou za měsíc.

Kája Těžká

Nejdříve jsme byli v dětském domově v Terezíně. Tam jsme se dozvěděli o chlapci jménem Petr Ginz. Ten byl ve čtrnácti odvezen do Osvětimi. Pak jsme šli po městě do různých budov. Potom nás autobus odvezl do Malé pevnosti. Tam mě nejvíce zaujala samotka a nemocnice.

Adam Hejna