Ve čtvrtek 25. dubna proběhl na druhém stupni naší školy projektový den na aktuální téma Kyberšikana. Jedná se o velký problém dnešní doby a je důležité, aby žáci byli dobře informováni o tom, jaká úskalí je mohou ve virtuálním světě potkat. Proto byli pomocí různých aktivit seznámeni s celou problematikou, osvojili si základními pojmy, diskutovali o hrozících rizicích a poznali, kam až může kyberšikana vést. Nedílnou součástí programu bylo představení Kyberlife. Jedná se o interaktivní projekt, který žáky nevšední formou vtáhne do probírané problematiky kyberšikany a internetového světa. Celý den se nám vydařil, žáci byli aktivní a je vidět, že je toto téma zajímá. Věříme, že jim byl přínosem a získané informace jim pomůžou s chováním i jednáním v každodenním životě.
ohlasy našich žáků:
„Líbilo se mi to – dopodrobna vysvětlené (pojmy, formy kyberšikany, rady jak se má oběť zachovat), naučná videa a představení propojené s mobilem, kde jsme rozhodovali, jak dopadne příběh lidí. Od té doby jsem i méně na telefonu.“
„Zapamatoval jsem si dobře to, že si mám dávat pozor, co na sociálních sítích zveřejním a že nemám sdílet soukromé věci. Instagram může lidem dost ublížit.“
„Líbilo se mi to představení s mobily a vím, že není dobré dávat soukromá videa nebo fotky na internet.“
„Myslím, že se akce vydařila a přišla mi hodně naučná – je až strašidelné, jak se informace po internetu rychle šíří; vždy si raději přečtu smluvní podmínky sociálních sítí; líbilo se mi poukázání na anonymitu lidí za mobilem či u počítače, kdy se nebojí říkat hrozné věci, které by v reálu neřekli.“
„Už dříve jsem věděla, že se kyberšikana děje, ale přes to tam byly nové informace a zjistila jsem, že je to mnohem horší, než jsme myslela.“
„Bylo to plné informací a velice dobře provedené.“
„Zjistil jsem, že si mám dávat větší pozor na své soukromé věci (osobní údaje…) a nemám zveřejňovat soukromí druhých.“
„Na sociálních sítích je nutné být pořád v pozoru, protože každá sranda se může změnit v něco vážného a nebezpečného; bylo to hezky udělané a líbilo se mi to.“
„Bylo to užitečné. Je třeba vědět, že z internetu se nic nevymaže a tak si musíme dávat pozor na to, co na internet dáme; když je někdo anonymní, tak se chová jinak než ve skutečnosti a šikana tak probíhá hrozně jednoduše a rychle; někdy si ani neuvědomíme, že sami někoho šikanujeme.“
„Vím, že nikomu nesmím prozrazovat svoje os. údaje a zveřejňovat soukromé věci na sociálních sítích. Taky, že šikana nic nevyřeší, jen zhorší, a když jsem oběť šikany, tak se mám svěřit.“
„Bylo to poučné – zarazilo mě, jak rychle se člověk může stát obětí kyberšikany. Je to smutný! Nikdo neví, jak se tomu v dnešní době úplně vyhnout. Vyvolalo to ve mně divný pocit.“
„Nápad skvělý! Překvapilo mě, jak jsou lidé hloupí, když ve své anonymitě do chattu v představení pořád psali nějaké nesmysly a sprosťárny. Pořad mi moc nedal, protože jsem o tom všem dávno věděl, ale jsem si jistý, že většina lidí v sále ne. Bylo to dobré!“